|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Böserlová, Jana ; Klein, Pavel (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Květná zahrada se nachází v blízkosti centra Kroměříže a spolu s Podzámeckou zahradou je významnou přírodně – architektonickou památkou, zahrnutou v seznamu světového dědictví UNESCO. Celá zahrada je koncipována velmi přísně, přesně podle pravidel barokní zahradní architektury. Řešené území, Předpolí Květné zahrady, bývalo v minulosti nedílnou součástí života celé zahrady. Pro soudobé obyvatelstvo byla zahrada zdrojem radovánek a relaxace. V současnosti je Předpolí Květné zahrady značně zanedbáno a veřejnosti sem není povolen přístup. U takové památky, jíž Květná zahrada bezesporu je, je tento stav na pováženou. Bakalářská práce na téma revitalizace zahrady by měla objasnit problémy a nastínit možný budoucí postup obnovy zahrady.
|
|
|
ZOO Park Dvůr Králové - generel
Havlík, Darina ; Kokeš, Václav (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh generelu rozvoje stávajícího areálu zoologické zahrady akciové společnosti ZOO Dvůr Králové nad Labem. Součástí návrhu je dále architektonické řešení nových pavilónů expozic lvů, hyen, dravců (ptačí svět), africké pouště včetně terárií a dále návrh objektu občerstvení pro návštěvníky. U expozičních pavilonů jsou nově navrženy venkovní expoziční výběhy v modelované krajině. Řešení uvedených objektů je dokumentováno ve formě a podrobnostech architektonické studie. V rámci generelu je navržena nejen koncepce venkovních výběhů u jednotlivých pavilonů, ale současně i navazující výběhy kopytníků africké pouště a další sezónní výběhy na sousedících plochách. Řešení zohledňuje komplexní vztahy a interakce mezi jednotlivými expozicemi v zadaném území nejen z hlediska architektonického a estetického pojetí areálu, ale i z pohledu zoologického a provozního. Navržené řešení chápe prostor ZOO jako místo pro chov široké druhové skladby zvířat, vzdělávání návštěvníků, jako místo setkávání, odpočinku a relaxace. Zoologická zahrada je park se specifickou živou expozicí, s vyváženými nároky člověka - návštěvníka na straně jedné a chovaného zvířete na straně druhé. Navržené řešení ZOO citlivě reaguje na okolní krajinu, stávající urbanistické a architektonické řešení místa i na veškeré požadavky zadání. Z provozního hlediska byly při návrhu akceptovány všechny požadavky budoucího uživatele. Plochy a prostory určené veřejnosti, servisní prostory, výběhy a ubikace zvířat jsou navzájem přesně vymezeny a důsledně prostorově i provozně odděleny. Jsou respektovány optimální podmínky pro pohyb zvířat mezi ubikacemi i výběhy. Navržené řešení je velmi bohaté na pestrost prostorů, což se kromě cíleného všestranného využití zvířaty projeví i v bohatosti flóry i fauny a přispěje tak k ekologicky vyšší hodnotě místa. Všem prostorům je společná potřeba dostatečné míry denního světla a přímého oslunění. Celý prostor expozic i okolních přístupových cest je navržen zcela bezbariérově a umožní přístup osobám se sníženou mobilitou. Navržené řešení citlivě rozvíjí stávající místa, je docíleno lepší, snažší a přehlednější dostupnosti. Výraz navrženého řešení pavilonů, výběhů a přístupových cest vychází z motivů africké vesnice. Drobné architektonické měřítko a vzájemná prostorová kompozice jednotlivých hmot nových pavilonů do vzájemně provázaných celků reflektuje typické hmotové členění urbanistických struktur v původních lokalitách chovaných druhů. Pavilony i ubikace zvířat vhodně využívají a doplňují daný prostor v areálu zoologické zahrady a dotvářejí celkový ráz místa v souvislosti se současným urbanistickým řešením ZOO.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Böserlová, Jana ; Klein, Pavel (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Květná zahrada se nachází v blízkosti centra Kroměříže a spolu s Podzámeckou zahradou je významnou přírodně – architektonickou památkou, zahrnutou v seznamu světového dědictví UNESCO. Celá zahrada je koncipována velmi přísně, přesně podle pravidel barokní zahradní architektury. Řešené území, Předpolí Květné zahrady, bývalo v minulosti nedílnou součástí života celé zahrady. Pro soudobé obyvatelstvo byla zahrada zdrojem radovánek a relaxace. V současnosti je Předpolí Květné zahrady značně zanedbáno a veřejnosti sem není povolen přístup. U takové památky, jíž Květná zahrada bezesporu je, je tento stav na pováženou. Bakalářská práce na téma revitalizace zahrady by měla objasnit problémy a nastínit možný budoucí postup obnovy zahrady.
|
|
|
ZOO Park Dvůr Králové - generel
Havlík, Darina ; Kokeš, Václav (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh generelu rozvoje stávajícího areálu zoologické zahrady akciové společnosti ZOO Dvůr Králové nad Labem. Součástí návrhu je dále architektonické řešení nových pavilónů expozic lvů, hyen, dravců (ptačí svět), africké pouště včetně terárií a dále návrh objektu občerstvení pro návštěvníky. U expozičních pavilonů jsou nově navrženy venkovní expoziční výběhy v modelované krajině. Řešení uvedených objektů je dokumentováno ve formě a podrobnostech architektonické studie. V rámci generelu je navržena nejen koncepce venkovních výběhů u jednotlivých pavilonů, ale současně i navazující výběhy kopytníků africké pouště a další sezónní výběhy na sousedících plochách. Řešení zohledňuje komplexní vztahy a interakce mezi jednotlivými expozicemi v zadaném území nejen z hlediska architektonického a estetického pojetí areálu, ale i z pohledu zoologického a provozního. Navržené řešení chápe prostor ZOO jako místo pro chov široké druhové skladby zvířat, vzdělávání návštěvníků, jako místo setkávání, odpočinku a relaxace. Zoologická zahrada je park se specifickou živou expozicí, s vyváženými nároky člověka - návštěvníka na straně jedné a chovaného zvířete na straně druhé. Navržené řešení ZOO citlivě reaguje na okolní krajinu, stávající urbanistické a architektonické řešení místa i na veškeré požadavky zadání. Z provozního hlediska byly při návrhu akceptovány všechny požadavky budoucího uživatele. Plochy a prostory určené veřejnosti, servisní prostory, výběhy a ubikace zvířat jsou navzájem přesně vymezeny a důsledně prostorově i provozně odděleny. Jsou respektovány optimální podmínky pro pohyb zvířat mezi ubikacemi i výběhy. Navržené řešení je velmi bohaté na pestrost prostorů, což se kromě cíleného všestranného využití zvířaty projeví i v bohatosti flóry i fauny a přispěje tak k ekologicky vyšší hodnotě místa. Všem prostorům je společná potřeba dostatečné míry denního světla a přímého oslunění. Celý prostor expozic i okolních přístupových cest je navržen zcela bezbariérově a umožní přístup osobám se sníženou mobilitou. Navržené řešení citlivě rozvíjí stávající místa, je docíleno lepší, snažší a přehlednější dostupnosti. Výraz navrženého řešení pavilonů, výběhů a přístupových cest vychází z motivů africké vesnice. Drobné architektonické měřítko a vzájemná prostorová kompozice jednotlivých hmot nových pavilonů do vzájemně provázaných celků reflektuje typické hmotové členění urbanistických struktur v původních lokalitách chovaných druhů. Pavilony i ubikace zvířat vhodně využívají a doplňují daný prostor v areálu zoologické zahrady a dotvářejí celkový ráz místa v souvislosti se současným urbanistickým řešením ZOO.
|
|
|
Vliv ustájení na parametry užitkovosti nosnic
KECLÍKOVÁ, Magda
Cílem diplomové práce bylo ve vybraném podniku porovnat parametry užitkovosti nosnic chovaných v odlišných systémech ustájení, a to v obohacených klecích a ve voliérách. K produkci konzumních vajec je v podniku využíván nosný hybrid ISA Brown. Dosažené výsledky byly hodnoceny za 13měsíční snáškový cyklus. V jednotlivých snáškových měsících byla, s výjimkou 1. snáškového měsíce, zjištěna vyšší intenzita snášky u nosnic chovaných v obohacených klecích. Stejně tak počet snesených vajec na 1 nosnici za snáškový měsíc byl za sledované období dosahován v obohacených klecích. Vyšší úhyn byl vykázán u nosnic chovaných ve voliérách, a to v průběhu všech snáškových měsíců. Nejvyšší úhyn byl u obou systémů ustájení zaznamenán ve 13. snáškovém měsíci. Nosnice chované ve voliérách měly ve všech snáškových měsících vyšší spotřebu krmiva na 1 vejce. Vyšší spotřeba krmiva na 1 krmný den byla vykázána u nosnic chovaných ve voliérách v 1., 2. a 3. a 9. až 13. snáškovém měsíci, ve zbývajících snáškových měsících měly vyšší spotřebu krmiva nosnice chované v obohacených klecích. Nejvyšší položkou celkových nákladů na produkci 1 vejce byly náklady na nakoupená krmiva.
|
host ::
RSS.